Logo
Nevíte si rady? Zavolejte.
(Po-Pá, 8-18 hod.)
0 ks
za 0 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
Nakupte ještě za 2 000 Kč a máte dopravu ZDARMA
  • Kategorie blogu
  • Štítky blogu
Blog
01.11.2022
Díl jedenáctý: Mník mořský
Rybaření ve středním Norsku (nejen) pro začátečníky Díl jedenáctý: Mník mořský číst celé
01.10.2022
Díl desátý: Lov ze břehu
Rybaření ve středním Norsku (nejen) pro začátečníky Díl desátý: Lov ze břehu číst celé
01.09.2022
Díl devátý: Makrely – pruhovaná krása
Rybaření ve středním Norsku (nejen) pro začátečníky Díl devátý: Makrely – pruhovaná krása číst celé
Zobrazit všechny články
Nepropásněte novinky, akce a slevy!

Můžete se kdykoli odhlásit. Zasíláme jednou za 14 dní.

  1. Úvod
  2. Blog
  3. Díl jedenáctý: Mník mořský
01.11.2022

Díl jedenáctý: Mník mořský

Listopad rozhodně není ideálním obdobím pro návštěvu středního Norska. Ne snad proto, že by ryby přestaly brát anebo se někam vytratily, i když i tenhle dojem byste při návštěvě některých lokalit mohli získat. Například ve fjordech zasunutých hluboko do pevniny můžete přes zimu zastihnout jen omezené množství ryb z lokálních populací a lovit v takových podmínkách nemusí být snadné. Lokality přiléhající k otevřenému moři jsou na tom podstatně lépe.

Předposlední měsíc v roce ale přináší spíš potíže technického a psychologického rázu. Pro většinu z nás je cesta na sever něčím výjimečným. Investujeme do ní nemalé finanční prostředky i slušnou porci svého volného času a rádi bychom tuto investici zúročili v podobě pohodového pobytu a nezapomenutelných zážitků. Je proto těžké si dobrovolně plánovat návštěvu Norska do období, které nabízí  omezenou délku dne, postupně klesající teploty, silně proměnlivé počasí a ne právě příznivé podmínky pro cestování. Většina rybářských cestovek si toho je vědoma a oficiální provoz svých kempů obvykle v druhé polovině října ukončuje. Pro ty, kdo mají potřebu rybařit bez ohledu na roční dobu nebo chtějí před koncem roku dohnat, co v hlavní sezóně zameškali, stále existuje možnost ubytování v soukromé chatě. Přes zimu je ale i nabídka takovýchto pobytů dost omezená.

Z pohledu samotných ryb nebývá přechod do zimního režimu nijak prudký. Moře není návesní rybník a obrovské množství naakumulovaného tepla se z něj uvolňuje jen zvolna. Teplota vody sice plynule klesá, ale jde o velmi pomalý proces. Zejména to platí o místech na okraji otevřeného moře, kde se výrazně uplatňuje vliv Golfského proudu. Ten je patrný podél celého pobřeží. Zatímco během cesty norským vnitrozemím už v listopadu možná pojedete zasněženou krajinou, v oblastech bezprostředně sousedících s mořem bude mít pozdní podzim a následně i zima spíš "českou" podobu - minimum sněhu, teploty kolem nuly a různé plískanice.

Na aktivitě ryb opravdu není příliš poznat, že se blíží konec roku. Když je najdete, stále berou a rybáře omezuje spíš krátký den nebo nestálé počasí s velkým počtem větrných dní. Trochu zamrzí skutečnost, že typické letní druhy (například makrely) jsou nenávratně pryč a část ryb se přesouvá do míst ležících dál od břehu. Obrovským plusem naopak je, že i na velmi frekventovaných lokalitách v tuto dobu prakticky nikoho nepotkáte.

V okolí Smøly jsou hlavním listopadovým lákadlem tresky obecné, které se tady před zimou vracejí do pobřežních vod a v krátkých podzimních dnech berou přinejmenším stejně dobře jako dravci na českých přehradách. Místní profesionální rybáři už se na ně těší a líčí na ně v mělčinách svoje vězence. Polaky je možné lovit prakticky až do konce roku a stále se najdou dny, kdy jsou velmi aktivní a pohybují se překvapivě mělko. Za většími exempláři tresek tmavých je  naopak třeba jezdit daleko a hledat je v hloubkách. Na řadě lokalit bude těžké na tento druh vůbec narazit anebo se setkáte jen s mladšími ročníky. Ve Veiholmenu se už v září držely větší tmavky jen v okolí několika málo vyvýšenin lemujících oblast otevřeného moře a k tomu na hloubce přes 100 m. V listopadu to nejspíš lepší nebude.

Ryby dna jako je mník a brosma se dají chytat stejně dobře jako po celý rok, otázkou je, zda počasí umožní lov v odpovídajících hloubkách. Podobné je to s lovem okouníků. Většina ostatních druhů bude spadat do kategorie náhodných úlovků, ale ulovit se pořád dá v podstatě cokoli.

Rybou měsíce bude tentokrát mník mořský. Není to tím, že by listopad hrál v biologii tohoto druhu nějaký zvláštní význam a ani možnosti lovu nejsou lepší než v jiných obdobích. Prostě na něj právě vyšel čas.

Mník si naši pozornost určitě zaslouží. Ve středním Norsku je to jedna z největších sportovně lovených ryb a existuje řada specialistů, kteří se sem jezdí vysloveně kvůli němu. Slovo specialista není v případě lovu mníka mořského od věci. Tahle ryba se určitým způsobem vymezuje ze zástupu ostatních druhů a pokud chcete v jejím lovu vyniknout, budete se muset přizpůsobit specifikům svého protivníka. Těmi jsou teoreticky dosažitelná velikost této ryby, rozsah hloubek, v nichž budete muset lovit a nutnost používat velké přirozené nástrahy.

Na mníkovi je sympatická jeho celoroční potravní aktivita. Ulovit ho můžeme kdykoli a období nejlepšího braní jsou většinou zjara před výtěrem a pak po celý podzim. Výtěr probíhá v dubnu a květnu, občas se protáhne až do června. Jikry jsou pelagické (vznáší se ve vodě) a velká jikernačka jich může během jednoho výtěru naklást i desítky miliónů. Malí mníci se pohybují podél pobřeží a s přibývajícím věkem se přesouvají do stále hlubších vod. Dospělí mníci se nejčastěji zdržují v hloubkách 100 – 400 m, zpravidla v blízkosti dna.

Jedná se o široce rozšířený druh, který najdeme v evropských vodách od Barentsova moře až po západní Středomoří, kolem Británie i na Islandu. Zdaleka nejhojnější je ale v jižním a středním Norsku. Dál na sever mníků postupně ubývá.

Pokud jde o velikost, literatura udává jako maximální délku někdy 200 a jindy dokonce 220 cm při hmotnosti kolem 50 kg. Pro rybáře lovící na prut jsou ale reálně dosažitelné spíš úlovky kolem 170 - 180 cm. Taková ryba může bez problémů vážit hodně přes 30 kg a to už je soupeř, kterého nelze brát na lehkou váhu.

Jako většina velkých mořských ryb je mník dravec. I když tohle vyjádření je jen slabý popis skutečnosti. Mník je totiž veliký dravec. Jak svými rozměry, tak i nezměrným apetitem a ochotou vrhat se na přírodní i umělé nástrahy. Pravda, na ty přírodní mnohem raději. Mámení plastových a kovových šidítek podléhají hlavně menší exempláře.

 

Při lovu mníků rychle zjistíte, že se tato ryba vyskytuje v širokém spektru velikostí. Zároveň si uvědomíte obrovský rozdíl mezi cíleným lovem mladších ročníků a snahou o ulovení jednovousého monstra. Menší jedinci bývají velice hojní, věčně hladoví a snadno ulovitelní spoustou rybolovných technik. Staré kusy jsou naproti tomu obrovské ryby žijící ve velkých hloubkách, není jich mnoho a nezaberou vám každý den. Technika jejich lovu je v zásadě jediná – pošlete jim dolů pořádný kus masa v podobě celé mrtvé ryby.

Rybářská literatura většinou popisuje právě lov trofejních jedinců a je to pochopitelné. Knihy píšou specialisté, kteří mají v Norsku odchytaná dlouhá léta a lov mníčí omladiny je nijak nemotivuje. Běžný rybářský turista a tím spíš začátečník ale bude rád, když uloví vůbec nějaké mníky a už metrová ryba pro něj bude fantastický úlovek. Je to podobné jako v případě našeho sumce. I tam můžete cílit na největší jedince a nastražovat pod bójku kilové nástražní ryby anebo můžete lovit s mnohem lehčím náčiním sumíky kolem metru. Obojí vyžaduje zcela odlišný přístup i vybavení.

Jako začátečník, který píše pro začátečníky, bych rád popsal oba přístupy k lovu mníků. K lovu monster by se měl člověk postupně dopracovat a je to tak trochu běh na dlouhou trať. Naproti tomu chytit pár mníků do metru není nic složitého a ani k tomu nepotřebujete žádné speciální náčiní. Věnovat pár řádek lovu menších mníků proto nebude na škodu. Než se tak stane, budeme se ale chvíli věnovat obecným věcem.

Specifikem lovu mníka je nutnost lovit poměrně hluboko. Přesný rozsah hloubek hodně závisí na charakteru lokality. Mníci milují tvrdé členité dno a ideální konfigurace dna je pro ně důležitější než nějaké konkrétní hloubkové metry. Typickým příkladem je právě okolí ostrova Smøla a speciálně Veiholmenu. Tamní moře je nesmírně členité v oblasti hloubek do zhruba 100 m. Hlouběji položené oblasti už jsou naopak dost jednotvárné. Místní mníci proto celkem ochotně pronikají do pro tento druh až netypických hloubek. Pěkné exempláře přes metr délky se občas dají chytit už kolem 60 m. Místní průvodce Berny dokonce chytil v únoru mníka dlouhého 105 cm na hloubce kolem 40 m a není jediný, kdo má podobnou zkušenost. Na jiných lokalitách ale může být situace naprosto odlišná. V některých hlubokých fjordech se strmými břehy musíte spouštět nástrahy pod hranici 100 m, abyste vůbec nějakého mníka chytili a většina se jich tu drží ještě daleko hlouběji. Obvyklé hloubkové rozmezí pro lov velkých mníků se pak udává zhruba od 120 do 250 m. Bylo by možné lovit i hlouběji, ale s hloubkou rostou nároky na náčiní i rybáře a většinou to není nutné.

Lov mníka není složitý a popíšu ho jen proto, že jsem kdysi něco takového hledal a nenašel. V literatuře sice najdete pasáže o výběru míst, nákresy montáží a podobné věci, ale jen málokdo ztratí pár slov o tom, jak si při lovu počínat, jak vypadá záběr, kdy je třeba zaseknout, na co si dát pozor a podobně. Ostřílení borci prominou, ale pro nováčky tyhle věci rozeberu alespoň na té úrovni, jak je zvládám já, který jsem zatím moc mníků nepochytal a vlastně se k tomu ani nechystám.

Prezentace nástrahy vychází z toho, že mník je ryba dna, ale nemá problém vyrazit za zajímavým soustem pár metrů do sloupce. Klasikou proto je, že spustíte montáž (ať už máte jakoukoli) až na dno a následně ji zvednete o dvě až tři otočení kličkou navijáku. Dál už ji budete prostě jen tak držet a čekat na záběr, který ucítíte v ruce a uvidíte na špičce prutu. Jak jednoduché... Nějaká sofistikovaná práce s nástrahou je zbytečná, ba dokonce nežádoucí. Veškerý pohyb obstarají drift a vlny. Ani jedno nemusí být bůhvíjaké. Méně je v tomto případě více a větrné dny, kdy loď jede jako šílená a ještě poletuje nahoru a dolů, nejsou pro lov mníků zrovna ideální. Bývá pak těžší udržet nástrahu v blízkosti dna a mníci rychle tažené nástrahy hůř dobírají. Minimální potřeba oživovat nástrahu vede některé rybáře k tomu, že si loď vybaví držáky a pruty umísťují do nich. Já jsem bez prutu v ruce nervózní a raději si záběr vychutnám v přímém kontaktu.

Mníci mají rádi tvrdé, kamenité a pokud možno členité dno. Bahno moc nemilují a v oblastech s měkkým dnem spíš potkáte jejich kolegu mníka bělolemého známějšího jako brosma. Abyste se bahnitým oblastem vyhnuli, je lepší lovit kolem vyvýšenin nebo na svazích a ne na dně prohlubní, kde se ukládají sedimenty. Oblíbená mníčí místa zpravidla mívají proměnlivou hloubku a proto musíte občas zkontrolovat polohu nástrahy tím, že ji spustíte na dno a znovu upravíte její výšku nad ním. Přitom si můžete do jisté míry osahat, zda je dno tvrdé nebo bahnité.

Velmi důležitá je práce lodivoda, který sleduje echolot a plánuje směr a délku driftů. Měl by zajistit, aby loď proplula nad nejzajímavějšími místy, ale zároveň se lovci stačili vyrovnávat se změnami hloubky. Problémový je například drift přímo proti svahu, kdy hloubka prudce klesá a nástraze hrozí uváznutí.

Záběr mníka může vypadat různě. Hodně záleží na velikosti zabírající ryby, na použité nástraze i typu montáže. I tak ale někdy zaznamenáte během jediné vyjížďky záběry velice jemné (i od velkých ryb) a vedle nich útoky na nástrahu, při kterých se vám mník pokusí vytrhnout prut z ruky. Obvykle ale cítíte různé drbance a pocukávání. To, na co čekáte, je chvíle, kdy zaregistrujete stálý tah. Ryba uchopila nástrahu, ráda by s ní zajela ke dnu a driftující loď ji začíná vléct za sebou. To je chvíle pro zásek. Jeho razance je dána hloubkou a hrubostí použité montáže.

První chvíle bezprostředně po záseku jsou nejkritičtější fází zápasu mezi mníkem a rybářem. Velký mník je tvrdý bojovník. Umí vyvinout poměrně značný tah, intenzivně škube hlavou, válí se a kroutí a k tomu má ještě tendenci zajíždět do úkrytů na dně. Pokud se mu to podaří, jen těžko ho odtud vydolujete ven. Proto je po záseku třeba využít moment překvapení a pokusit se namotat alespoň pár metrů šňůry než se ryba rozkouká a začne naplno bojovat. U velkého kusu se vám to ani nemusí podařit a můžete mít dojem uváznutí, než dojde na klasické „... a vázka se rozjela“.

V první fázi souboje se vyplatí počínat si aktivně, abyste mníka drželi co nejdál ode dna. Počítejte s tím, že intenzita souboje bude daleko vyšší a náčinní dostane mnohem víc zabrat, pokud je bojující ryba vlečena za rychle se pohybující lodí. Při pomalém driftu máme lepší podmínky pro zvednutí ryby do sloupce a zdolávání je snazší.

Jakmile pomine možnost, že ryba zajede do vázky, můžete trošku zvolnit. Boj ve sloupci bývá zpočátku plný zuřivých obratů a krátkých výpadů směrem ke dnu. Ty je třeba trpělivě tlumit a zabránit rybě v tom, aby některý dotáhla do konce. Časem začnou protivníkovy síly ochabovat a mezi výpady a obraty ho budete stále rychleji zvedat k hladině. Odpor ještě na chvilku zesílí, když na rybu začne působit změna tlaku. Rozpínající se plynový měchýř tlačí na vnitřní orgány a váš soupeř zmobilizuje veškeré síly, aby unikl. Je ale třeba zůstat i v této chvíli klidný. Mníka už máte vysoko nade dnem a nemá, kam by utekl. Může vám  jen spadnout. Nervěte ho proto nahoru zbytečně silou, ať si ho sami nestrhnete. Už brzy jeho odpor výrazně zeslábne a další postup vzhůru nebude složitý. Nakonec se nafouklá ryba často s jícnem vytlačeným z tlamy a poškrabaná od šňůry, kterou si v průběhu boje namotala na tělo, vynoří někde poblíž lodi. Její odpor už  je jen symbolický a vylovit ji nebývá složité.

Cítíte z předchozích řádků tu nepříjemnou syrovou realitu? Chytání mníků je lov v pravém smyslu toho slova. Mník není kámoš, kterého byste vrátili vodě a dali mu pusu na rozloučenou. Většina ryb během zdolávání utrpí poškození neslučitelná se životem a na lovci pak je, aby jich nelovil zbytečně mnoho, vyhýbal se mladým jedincům a svůj úlovek s náležitou úctou zužitkoval. Jinak by to celé nedávalo smysl.

Zároveň možná cítíte i to, že s mníkem ještě nejsme hotovi. Spousta informací tu stále chybí, nebyla řeč o náčiní, montážích a určitě by potěšil i nějaký zážitek z lovu. Proto se s tímto štíhlým hlubinným dravcem setkáme i příště.

Líbil se článek? Sdílejte ho s přáteli

Kde nás najdete

Lenka Havlová
V Hluboké cestě 28
České Budějovice
370 06

Kontakty
(Po-Pá, 8-18 hod.)
2022 © Rybarske-veci.cz Všechna práva vyhrazena
Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz